pondělí 27. října 2008
Je po bitvě
Konec
Je po bitvě
ještě se mi třesou nohy v kolenou
a sahám po meči, při sebemenším šramotu
..ale..
Je po bitvě
Ještě moc brzo na to, myslet dopředu
pořád mám před očima obraz usekaných paží
..ale..
Je to za námi
před několika údery srdce
to skončilo
Je po ní
Ne po bitvě
ale po celé téhle stoleté válce!!!
Teď
Je třeba dýchat
zvyknout si na to
že normální je nebojovat
Pokusit se rozvzpomenout
co bylo předtím
(Co se vlastně dělá když se nebojuje ?!)
...
Je třeba
oplakat mrtvé a přepočítat ty, co přežili
Vylézt na kopec, rozhlédnout se a najít místo
Postavit nový domov
Naučit se
znovu se těšit
na obyčejné věci
Dovolit si
myslet na něco krásného
Znovu je najít
(životu prospěšné iluze)
Vydolovat ze sebe všechnu odvahu
rozpřáhnout náruč a uvítat
Začátek
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Je velikánský klid
"předtím" nikdy nebylo
A už nebude.
Je otevřený prostor
Do dálky, výšky i do hloubky
A něco tam čeká
Za mnou spoušť a smutek
I ušlá dlouhá cesta
Želím ale nelituju
Obrovské ztráty
Které ty odtruchlíš a já odpracuju
Příznačně pro nás dva
Ten žal a ztrátu
Radost, něhu a klidný let je to
Co nám oběma přeju z největší hloubi srdce
Okomentovat