pondělí 27. října 2008

Je po bitvě



Konec

Je po bitvě

ještě se mi třesou nohy v kolenou
a sahám po meči, při sebemenším šramotu
..ale..

Je po bitvě

Ještě moc brzo na to, myslet dopředu
pořád mám před očima obraz usekaných paží
..ale..

Je to za námi
před několika údery srdce
to skončilo

Je po ní

Ne po bitvě
ale po celé téhle stoleté válce!!!

Teď
Je třeba dýchat
zvyknout si na to
že normální je nebojovat
Pokusit se rozvzpomenout
co bylo předtím

(Co se vlastně dělá
když se nebojuje ?!)
...

Je třeba
oplakat mrtvé a přepočítat ty, co přežili

Vylézt na kopec, rozhlédnout se a najít místo
Postavit nový domov

Naučit se
znovu se těšit
na obyčejné věci

Dovolit si
myslet na něco krásného

Znovu je najít
(životu prospěšné iluze)

Vydolovat ze sebe všechnu odvahu
rozpřáhnout náruč a uvítat

Začátek

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Je velikánský klid
"předtím" nikdy nebylo
A už nebude.

Je otevřený prostor
Do dálky, výšky i do hloubky
A něco tam čeká

Za mnou spoušť a smutek
I ušlá dlouhá cesta
Želím ale nelituju

Obrovské ztráty
Které ty odtruchlíš a já odpracuju
Příznačně pro nás dva

Ten žal a ztrátu
Radost, něhu a klidný let je to
Co nám oběma přeju z největší hloubi srdce