Začalo to tím, že jsem čtyři měsíce jezdila šalinou a ani jednou nepotkala revizora. Vznikl ve mně pocit, že v Brně prostě revizoři nejsou a tudíž je nesmysl kupovat šalinkartu.
Tak 15.dubna padlo rozhodnutí, že budu jezdit na černo. Od té doby jsem potkala revizora už čtyřikrát :) ale platila jsem jen jednou (!) ..
Poprvé přišel nečekaně zezadu a trefil mě přímo do zad. Docela koukal, že se s ním nehádám a chladnokrevně platím.
Podruhé šel od předu tou dvojitou propojenou šalinou a nestihl ke mně dojít do další zastávky (červená na semaforech někdy pěkně pálí!)...
Potřetí nastoupil do šaliny a já ho poznala a vystoupila fofrem.
A počtvrté (dneska) mě prostě přehlédl a nezkontroloval...
To znamená, že jsem po třech měsících pořád 950 kč v plusu.
Za tu dobu, co se školím v černém pasažérství jsem ale zjistila, že nejde o peníze. Zní to banálně, ale učím se u toho.
Nejdřív jsem prostě dělala jako že nic, myslela na něco jiného, abych nebyla nervózní, četla jsem si. Ale pak jsem se rozhodla vzít zodpovědnost za to, co dělám. Tak jezdím na černo vědomě. Znamená to, že jsem si i přiznala, že se bojím. Ta malá ve mně má fakt strach. A ta velká, vždycky, když to zjistí učí tu malou říkat "Pche!!!" nahlas a od plic, dokud se jí neroztáhne pusa do úsměvu a strach nezmizí. Takže se prostě učím se nebát, nepodělat se z toho, že může přijít nějaký strašák a chytit mě.
Mám zato, že většina lidí si štípe lístky ne proto, že by chtěla být poctivá, ale proto, že na to prostě nemá nervy. A já si ty nervy trénuju.
Pak se taky učím všímat si lidí.
Několik revizorů už poznám, tak vždycky koukám, kdo už v tramvaji je a kdo přistupuje. Neuvěřitelně si u toho bystřím smysly.
Začalo mě to dost bavit. Občas mám sice (jako dneska) malej infarkt, ale stojí to za to.
Většina lidí je v tramvaji ráno otrávená, že musí jet do práce, ale já nejsem, já mám dobrodrůžo.
11 komentářů:
To jsem neměla číst... dělám v dopravním podniku... :D
Ale ten motiv k tomu, proč to vlastně děláš, se mi moc líbí... ;)
Já jela načerno několikrát a vždycky jsem byla celá vybobkovaná a fakt nevím, co bych dělala... ale to skutečně chce více praxe a pozorování... :)
Já si myslím, že MHD by měla být zdarma. Ve Valašském Meziříčí udělali takový projekt, měsíc MHD zdarma a snížila se obrovsky dopravní zátěž města osobními auty. A prý by to na rok stálo radnici 2 miliony. To je levnější, než postavit jedno další parkoviště... nemluvím o obchvatech..
O tom projektu ve Valašském Meziříčí jsem četla, ale že by to za rok stálo jen dva miliony se mi nezdá moc pravděpodobné... to spíš za měsíc (záleží teda na tom, v jakém rozsahu tam ta MHD funguje).
Každopádně města a kraje tlačí dopravce do toho jízdné zdražovat a má to přesně ten efekt, že lidé hromadnými prostředky jezdit přestávají a jezdí auty... což je hloupost, ale ono to opravdu vyjde mnohdy levněji a je to komfortnější! Samozřejmě černých pasažérů se ta finanční úspora netýká! :)))
Tak to já raději koupím jízdenku s dobrým pocitem, že podporuji veřejnou hromadnou dopravu oproti automobilismu, Tvá argumentace se mi jeví jako alibismus... taky občas jedu na černo, ale programově to už od studentských let nedělám...
Revizoři... spousta vzpomínek, hezké i ty další. Celkem si vzpomínám na chvíli, kdy mě jezdit na černo přestalo bavit, určitě jsem nebyl profík, ale pochytil jsem toho do té doby už dost. Málokdy chodí single, jsou to často celkem řízci, vždycky mají volný ruce a přitom po ruce něco na bloček (ledvinku či minibrašnu), nosí uzavřenou obuv, žádný zavazadla, kratší vlasy. Taky jsem nějak začal být citlivej na to, jak čekají na zastávce a nastupují, oni nikam nejedou, oni tam jdou do práce, a to ne zrovna příjemné. Když jsem platil pokutu po třetí (Jo, stává se. Jo byl jsem za dobu černopasažerství hodně v plusu.), tak už jsem byl úplně v klidu. Naučit se nést tu odpovědnost a platit na tom bylo paradoxně možná nejlepší. Ten klid se mi navíc opravdu líbil, tak jsem si radši začal platit šalinkartu (brněnská obdoba lítačky) a za jízdy si četl. Teď mi šalinkartu pořádně zdražili, ale asi se plácnu přes kapsu a koupím si roční. Je to, pravda, trochu dilema, ale lístky i jen na ty revizorsky frekventovanější místa - kolem výstaviště a delší úseky poblíž centra - přijdou dráž, a já si prostě rád čtu.
Lukajda:
Já taky nezačala jezdit na černo proto, abych prezentovala názor, že by MHD mělo být zdarma. To vyplynulo nedávno, obzvlášť poté, co Horymír RBH nadšeně vykládal o projektu ve Valmezu. (I když idea bezplatné MHD, hlavně té pražské, je mi odjakživa sympatická.)
Ten pravý důvod, proč jsem začala jezdit načerno je asi poněkud nevysvětlitelný.
:)
ZdendaR:
Však mluvím o šalinách :)
Jo, to je ono. Vzít to i s tím, že když na to přijde, beze slova zaplatím. A mít v sobě ten klid.
* * *
Díky tobě jsem si vzpomněla na svoje začátky. Když mi bylo čtrnáct, tak jsem v Pardubicích jednoho revizora pokousala. Dodneška mám na sešitu z biologie jeho krev.
Jé, to byla zasutá vzpomínka, díky za připomenutí.. :) tehdy to bylo hrozně dramatický, ale dneska mi to přijde strašně vtipný... bože, to bylo mládí :)
Souhlasím s Lukem. Jezdit a platit a podporovat tím MHD ...a přitom hledat možnosti, jak podpořit to,a by bylo MHD zdarma. To je pro mě ideální stav (stoupá tím kvalita životního prostředí pro všechny a to za to stojí!!!). Ježděním na černo se toho ale nedosáhne. Učit se lze každopádně vždy, když je člověk sám k sobě pozorný a poctivý.
Zde.
No, něco mě napadlo, představte si, že by jednoho dne si všichni přestali kupovat jízdenky, permanentky, šalinkarty...a v klidu platili pokuty revizorům.jak by to asi dopadlo?
Tak toho dne bych se stala revizorem. To by byly žně :)
.....
A proč by jako měla být MHD zadarmo? Tomu asi nerozumím... Jezdím s ní denně a nikdy mě nenapadlo, že bych si ji neměla platit. Kdo by ji platil? A proč?
Okomentovat