úterý 9. června 2009

Kroužky


Zvětšuje se mi svazek klíčů. To jde snadno. Podnájem v Praze, podnájem v Brně... ..akorát je potřebuju tématicky rozdělovat a mám jenom jeden kroužek. Tak jsem dva klíče dala na provázek. Jenže provázek se přešoupá. Kde vzít kroužek? Koupit? Přece nebudu kupovat takovou blbost, jako je kroužek na klíče!?

Tak tohle už několik měsíců řeším.

A furt nic.

Až teď!!

Šakal mne požádal o navrácení klíčů od statků, které teď bude užívat už jen on. Tak beru svůj starý svazek klíčů.
Sundavám:

Klíč od auta. Třikrát jsem prorazila gumu, jednou dodělala převodovku. Čert ho vem.

Klíč od vozejku. Měla jsem ho ráda, ale otočit jsem se s ním uměla jenom před nádražím. Pryč s ním.

Klíč od venkovních vrat. Byla rozeschlá a když jsem je chtěla otevřít nebo zavřít, musela jsem do nich kopat. Budiž mu země lehká.

Klíč od aťasu. Tady jsem dva roky žila. Drhla podlahu, strojila stromeček. Uf. Nádech, výdech. Odevzdávám.

Klíč od dveří k domečku. Pec, kuchyň, moje dílna. Budiž zde prostor pro někoho jiného.

Klíč od schránky. Tu jsem kupovala. No nic. Stejně se teď už skoro jen ímejluje.

Tumáš, otevři všechny ty dveře někomu jinému.

Hu.

A výsledek? Duševní očista? ... Měla bych se podle všeho cítit mnohem lehčí, zbavená starých zátěží.... ..zkoumám.... ...žádný nevídaný pocit svobody a lehkosti nepřichází.. (?)


A přece!!!
No to je skvělé!!!

ZBYLA MI SPOUSTA KROUŽKŮ NA KLÍČE!!!!!!!!!!


* * * * *

4 komentáře:

aknezob řekl(a)...

No vidíš, čas je nejlepší rádce i lékař, kdyby sis kroužek předtím koupila, přišla bys o tu čistou radost :) ... takže i ostatní chce čas.
Já teď také odevzdávám klíče, jen to není tak bolestné.

Kea řekl(a)...

Jsou věci, ke kterým člověk vždycky nějak přijde. Pak časem získá dojem, že ta věc zapadá do kategorie věcí, které "se prostě nekupují". V mém případě sem patří třeba: fén, cvakátko na nehty, gumička do vlasů, žíňka, mýdlo.. a kupodivu kroužky na klíče :)
Já si už nějakou dobu přála kroužek na klíče. Tak teď ho mám. Objednávky fungují bezvadně. Jen si na ně musíš dát trochu bacha. Jak říká Kočkiš, "Já už se bojím si něco přát. Ono se to totiž vždycky splní, ale takovým způsobem, se kterým nepočítáš. Třeba, když si přeješ, abys přestal mít byt zamořený blechama, co ti tam nosej kočky, vyhoříš a je po blechách.."
:)

Kea řekl(a)...

Jo, ještě jsem zapomněla říct, že občas, nevím jak, přijdu k pánským trenkám..
:))

aknezob řekl(a)...

Já jsem přišla ke koťatů a nevzpomínám si, že bych si je přála. Možná má Kočkiš pravdu, asi jsem si podvědomě přála, aby se ke mně někdo přitulil, ale takhle jsem to vážně nemyslela :)