Včera jsem jela do Prahy. Bylo časně ráno, zima jak v psírně, mlha.
Na jedné křižovatce jsem se podívala doprava a...
..z mlhy se vynořovaly obrysy spící krajiny, proříznuté opuštěnou hlavní silnicí a uprostřed té šedé silnice stála obrovská, nádherná, hrdě vzpřímená labuť!!!
Dívala se na mě a ani se nepohnula.
Byla v tom taková absurdní krása. Jako ze sna. Nebo ze Saudkovy vyvedené fotky.
Ten obraz ve mně zůstal a pořád se mi vracel. Až mi to nedalo a vygůglovala jsem si, co symbolizuje labuť.
Že prej lásku a věrnost.
Aha.
Žádné komentáře:
Okomentovat